Zde je ke stažení vyúčtování ceny vodného a stočného za rok 2016.

 

Ke stažení
Download this file (747_SKMBT_C45017050311530.pdf)747_SKMBT_C45017050311530.pdf[ ]1240 kB

Dokumenty, které jsou vyvěšeny na úřední desce obce Libčany, zveřejňujeme pro lepší dostupnost v rámci aktualit na úvodní stránce našeho webu. Další dokumenty najdete zde

Rokem 1989 se začíná psát historie přátelských vztahů mezi obcí Libčany v okrese Hradec Králové tehdy v bývalém Československu a francouzskými přáteli z městečka Le Mêle sûr Sarthe v Dolní Normandii. U vzniku této spolupráce byla účast libčanského fotbalu na tamním turnaji venkovských jedenáctek. V Le Mêle fotbalisté strávili několik velice příjemných dnů a tam se také navázaly první osobní kontakty. V dalších letech oboustranné vzájemné návštěvy pokračovaly. Rozšiřoval se i okruh rodin , které se vzájemně navštěvovaly a  za ty roky se vytvořila  velmi  pevná pouta. Návštěvy se neomezovaly jen na vzájemné poznávání života, přírodních krás a měst obou zemí, fotbalových turnajů, ale začaly se vyměňovat i informace z oblasti státoprávního uspořádání a místních samospráv. V roce 1995 bylo toto naše přátelství stvrzeno oficiální smlouvou.

Občanské sdružení pro mezinárodní partnerství bylo založeno v roce 1995, kdy byla podepsána smlouva mezi obcí Libčany a městečkem Le Mêle sûr Sarthe v Dolní Normandii.

Le Mêle sûr Sarthe  se nachází asi 170 km západně od Paříže v Dolní Normandii a je součástí regionu Le Pays Mêlois.

Obě sdružení úspěšně fungují již osmnáct let a dnes jsou již stabilizovaná a velmi aktivní. Neustále udržují vzájemné přátelské vztahy a rozšiřují vzájemné výměny dospělých i mládeže a rozvíjejí vzájemné pochopení a úctu mezi obyvateli Libčan a Pays Mêlois. Obě sdružení tak přispívají k obohacení lidských i kulturních vztahů mezi oběma našimi zeměmi.

Občanské sdružení pro mezinárodní partnerství v Libčanech rovněž dlouhodobě utužuje přátelské vztahy i s dalšími evropskými partnery, a to s německým Falkensteinem, který se nachází nedaleko Frankfurtu nad Mohanem (jako součást městečka Königstein) a s anglickým městem Faringdon, který leží asi 50 km západně od Oxfordu. Při těchto výměnných pobytech se daleko lépe poznává, jak žijí obyvatelé daného regionu, jejich kulturní a další tradice, ale i krásy dané země.

Plněním těchto závazků, které vyplývají z uzavřené smlouvy, založených na přátelství, toleranci a vzájemné úctě, přispíváme plnou mírou svých schopností k jednotné Evropě a míru na celém světě.  

Cílem sdružení je:

· realizovat konkrétní mezilidské vztahy mezi obyvateli Libčanska v České republice z jedné strany a obyvateli komunity Melska ve Francii, případně i Falkensteinu ve Spolkové republice Německo a Faringdonu ve Velké Británii z druhé strany

· organizovat vzájemné návštěvy v rodinách, výměnu kulturních a sportovních akcí

· informovat své členy o životě v uvedených komunitách a zemích

· přispívat k začleňování České republiky do Evropské unie.

V současné době má Občanské sdružení pro mezinárodní partnerství 93 členů a řídí se stanovami, které schválilo Ministerstvo vnitra České republiky.

Do sdružení uvítáme nové občany nejen z Libčan, ale i ze širokého okolí, kteří by měli zájem navázat přátelské vztahy s rodinami z partnerského městečka Le Mêle s/S v Dolní Normandii.

Znak a prapor byly schváleny obecním zastupitelstvem dne 1. února 2000 a uděleny obci předsedou Poslanecké sněmovny PČR dne 22. dubna 2002.

Heraldické symboly obce odkazují do její historie. Držitelé obce se často střídali, nejdéle ji vlastnil rod Straků z Nedabylic, pro který ji získal děděním po své manželce Jan Petr Straka dle "kšaftu z 10. Juli 1670". Poslední mužský potomek z rodu Straků zemřel v roce 1771 a Libčany přešly dle kšaftu prvního vlastníka z rodu, do správy zemského výboru jako "Strakova nadace", z níž měla být zřízena a vydržována Strakovská akademie. Toto se ale počalo naplňovat až v roce 1867, po prodeji panství Libčanského hraběti Janu z Harrachů. Rod Straků v erbu nosil v modrém štítě stříbrného kohouta.

Popis znaku obce Libčany:

Na polceném štítě - vpravo modrém, vlevo stříbrném, je kohout v opačných barvách s červenou zbrojí.

znak

Popis praporu obce Libčany:

Na polceném listu - vpravo modrém, vlevo bílém, je kohout v opačných barvách s červenou zbrojí.

prapor

 

kostelVýznamnou památkou Libčan je kostel Nanebevzetí Panny Marie, dokreslující siluetu vesnice. Byl založen v románském slohu na počátku 13. století, na přelomu 15. a 16. století přestavěn. Má jednu loď s pravoúhlým presbytářem a oratoří na jižní straně z 18. století. Jižní zeď lodi je prolomena románským portálem a členěna lichými arkádami. V západní zdi se dochoval portál z přelomu 15. a 16. století. Kruchta je podepřena dvěma sloupy.

kostel 2Hlavní oltář zdobí sousoší Panny Marie a dvanácti apoštolů z dílny Matyáše Bernarda Brauna zhotovené kolem roku 1740. Z Braunovy dílny je i náhrobek hraběte Petra Straky z Nedabylic, jenž je zakomponován do pilíře triumfálního oblouku. Z doby okolo roku 1750 pochází freska za hlavním oltářem. Vnitřní zařízení kostela je z 18. století. Vedle kostela je dřevěná zvonice.

Při zastávce kočovného vozu jeho otce se dne 24. února 1775 v Libčanech narodil obrozenský loutkář Matěj Kopecký. kopeckyNa jeho památku je v Libčanech každoročně pořádána loutkářská přehlídka O cenu Matěje Kopeckého.

V Libčanech se v roce 1892 narodil akademický malíř a grafik Vojtěch Sedláček, žák Preislerův a Švabinského. Námětem jeho díla je česká krajina a práce člověka na půdě. Nenapodobitelné je Sedláčkovo mistrovské zvládnutí pohybu koně, zachyceného jen několika pružnými tahy štětce. Vynikl i jako ilustrátor mnoha knih. V budově obecního úřadu má tento umělec svoji Pamětní síň.

sedlacek 3V bývalém pivovaře stála kolébka akademika Zdeňka Wirtha (1878 – 1961), historika umění a předního pracovníka památkové péče. Wirth vydal řadu vědeckých publikací z oblasti staršího i moderního českého umění (Barokní gotika v Čechách, Kutná hora, město a jeho umění, Praha v obraze pěti století aj.).

V letech 1852 – 1860 v Libčanech působil lékař Dr. František Cyril Kampelík, propagátor zakládání záložních a spořitelních spolků, po něm nazývaných kampeličkami, aby vymýtil z venkova lichváře.

Obec Libčany, malířem Mikulášem Alšem údajně díky své malebné poloze mezi lesy a ovocnými sady přezdívaná „Český Betlém“, se rozkládá na návrší asi 10 km na západ od Hradce Králové. Člení se na dvě místní části – Libčany a Želí a rozkládá se na území o velikosti 505,8 hektarů.

Místní jméno Libčany vzniklo podle některých pramenů jako ves lidí Libkových (Lubkových). Koncovka –any je analogií podle jména Rokycany, Moravany, Skřivany …

Nejstarší historický záznam o existenci Libčan pochází z roku 1073, jak však dokládají nálezy kostrových hrobů z únětické kultury, zdejší krajina byla osídlena již v době předhistorické. Vesnice patřila opatovickému klášteru a je v jeho archivech uváděna daty 1251, 1352 a 1374. Uprostřed vsi stávala ve středověku tvrz. Původně na rybničním ostrohu, později na místě bývalého zámku – dnešní základní školy. Po vypálení opatovického kláštera se na ní vystřídalo mnoho drobných zemanů, načež v letech 1541 – 1547 přešly Libčany do majetku města Hradce Králové. Pro vzpouru proti Ferdinandu I. však vesnice byla Hradci zkonfiskována. Městského hejmana vystřídal císařský starosta Jindřich Nejedlý a po něm přišli Strakové z Nedabylic. Poslední ze Strakova rodu Jan Petr ve své závěti na počátku 19. století ustanovil, aby byl výnos z libčanských statků obrácen v nadaci ke zřízení a vydržování akademie pro studující zchudlé šlechtice (Strakova akademie v Praze na Malé Straně). Od roku 1886 do roku 1929 vládli na libčanském panství Harrachové.

Několikrát v historii byly Libčany vypleněny. Poprvé při potlačeném povstání proti Ferdinandovi I. v r. 1547, podruhé při švédském vpádu roku 1642. Toho času zůstali ve vesnici pouze 4 sedláci. Ani selské rebelie v roce 1775 se Libčanům nevyhnuly, vzbouřený lid zpustošil panský zámek a jeden z vůdců povstání, Matěj Chvojka, je pochován na zdejším hřbitově. Prusko- rakouská válka v roce 1866 se sice Libčan příliš nedotkla, ale obyvatelstvo přesto v obavách vesnici opustilo.

V posledních dvou letech druhé světové války vystavěly německé vojenské úřady v Libčanech zajatecký tábor pro 600 Italů. Zajatci pracovali na stavbě letiště mezi obcemi Želí a Roudnice.

Informace o historii místní části Želí můžete nalézt na jejích www stránkách (obeczeli.wz.cz).

Dnešní Libčany jsou obcí s necelou tisícovkou obyvatel. Můžete zde najít moderní základní a mateřskou školu s více než 270 žáky, ordinaci praktického a zubního lékaře, poštu či fotbalový klub hrající druhou nejvyšší krajskou soutěž. Z větších firem zde působí Zemědělské družstvo Libčany, společnosti Central Sticks a.s., Simo, s.r.o. a Rykov Libčany s.r.o. či Bonsaicentrum Libčany.