Obec Libčany, malířem Mikulášem Alšem údajně díky své malebné poloze mezi lesy a ovocnými sady přezdívaná „Český Betlém“, se rozkládá na návrší asi 10 km na západ od Hradce Králové. Člení se na dvě místní části – Libčany a Želí a rozkládá se na území o velikosti 505,8 hektarů.

Místní jméno Libčany vzniklo podle některých pramenů jako ves lidí Libkových (Lubkových). Koncovka –any je analogií podle jména Rokycany, Moravany, Skřivany …

Nejstarší historický záznam o existenci Libčan pochází z roku 1073, jak však dokládají nálezy kostrových hrobů z únětické kultury, zdejší krajina byla osídlena již v době předhistorické. Vesnice patřila opatovickému klášteru a je v jeho archivech uváděna daty 1251, 1352 a 1374. Uprostřed vsi stávala ve středověku tvrz. Původně na rybničním ostrohu, později na místě bývalého zámku – dnešní základní školy. Po vypálení opatovického kláštera se na ní vystřídalo mnoho drobných zemanů, načež v letech 1541 – 1547 přešly Libčany do majetku města Hradce Králové. Pro vzpouru proti Ferdinandu I. však vesnice byla Hradci zkonfiskována. Městského hejmana vystřídal císařský starosta Jindřich Nejedlý a po něm přišli Strakové z Nedabylic. Poslední ze Strakova rodu Jan Petr ve své závěti na počátku 19. století ustanovil, aby byl výnos z libčanských statků obrácen v nadaci ke zřízení a vydržování akademie pro studující zchudlé šlechtice (Strakova akademie v Praze na Malé Straně). Od roku 1886 do roku 1929 vládli na libčanském panství Harrachové.

Několikrát v historii byly Libčany vypleněny. Poprvé při potlačeném povstání proti Ferdinandovi I. v r. 1547, podruhé při švédském vpádu roku 1642. Toho času zůstali ve vesnici pouze 4 sedláci. Ani selské rebelie v roce 1775 se Libčanům nevyhnuly, vzbouřený lid zpustošil panský zámek a jeden z vůdců povstání, Matěj Chvojka, je pochován na zdejším hřbitově. Prusko- rakouská válka v roce 1866 se sice Libčan příliš nedotkla, ale obyvatelstvo přesto v obavách vesnici opustilo.

V posledních dvou letech druhé světové války vystavěly německé vojenské úřady v Libčanech zajatecký tábor pro 600 Italů. Zajatci pracovali na stavbě letiště mezi obcemi Želí a Roudnice.

Informace o historii místní části Želí můžete nalézt na jejích www stránkách (obeczeli.wz.cz).

Dnešní Libčany jsou obcí s necelou tisícovkou obyvatel. Můžete zde najít moderní základní a mateřskou školu s více než 270 žáky, ordinaci praktického a zubního lékaře, poštu či fotbalový klub hrající druhou nejvyšší krajskou soutěž. Z větších firem zde působí Zemědělské družstvo Libčany, společnosti Central Sticks a.s., Simo, s.r.o. a Rykov Libčany s.r.o. či Bonsaicentrum Libčany.